Časové rozvržení

Koutek je časově rozdělen do čtyř bloků. V každém bloku najdeme nabídku různorodých činnosti k tématu. Jeden blok odpovídá přibližně jednomu týdnu. Délka trvání koutku a jednotlivých bloků ovšem vždy záleží na věku a potřebách dětí, jejich zájmu, možnostech školky a paní učitelkách. Děti by měly mít dostatečný čas k nabytí znalostí a dovedností, které budou v budoucnu přesahovat fyzické hranice koutku. Děti se v každém bloku hravou formou seznámí s jedním písmenem a během školního roku takto zvládneme celou abecedu.

I. BLOK – MOJE RODINA
V prvním týdnu necháme děti, aby se zabydlely. Mohou si byteček vyzdobit a upravit podle svých přání a potřeb. Děti vaří, uklízejí, starají se o sebe a zkouší si nejrůznější činnosti spojené s chodem domácnosti. K dispozici mají domácí převleky a vstupují do rolí jednotlivých členů rodiny. Rozehrávají běžné situace a učí se v nich komunikovat a hledat společná řešení. Učí se, že každý člen rodiny má svou roli a zodpovědnost, ale také možnost něco ovlivnit a přispět k pohodě druhých.

II. BLOK – JAK TO U NÁS CHODÍ
Byteček doplníme o činnosti, jako je praní, věšení a žehlení prádla, šití. Najdeme také místo pro drobné nářadí a ponk, které děti mohou využít k opravám v domácnosti a rozvoji polytechnických dovedností. Připomeneme si bezpečnost v domácnosti, té naší i opravdové. Děti si prostřednictvím her a praktických činností osvojují dovednosti spojené s péčí o domov. V běžných činnostech děti objevují význam péče, zodpovědnosti i vzájemné pomoci.

III. BLOK – NĚMÉ TVÁŘE V DOMÁCNOSTI
Do centra přidáme pokojové rostliny, a pokud to podmínky dovolí, i domácího mazlíčka. Ti jsou nedílnou součástí mnoha rodin. Děti se učí, co potřebují k životu a jak o ně pečovat. Prostřednictvím péče o živé tvory, rostliny i prostředí kolem sebe se děti učí, že jejich činy mají smysl a dopad. Postupně si uvědomují, že svět kolem nich není samozřejmostí, ale něco, o co je třeba pečovat.

IV. BLOK – LIDÉ BYDLÍ RŮZNĚ
Lidé bydlí ve městě i na vesnici. Místo, kde bydlíme, ovlivňuje náš způsob života. Na vesnici většinou bydlí naši prarodiče a pro nás je to někdy jako výlet do starých časů. Děti se prostřednictvím společného vyprávění, tvoření a vzpomínek učí vnímat hodnotu rodiny, vztahů a společně prožitých chvil. Poznávají, že fotografie, dopisy i předměty z minulosti vyprávějí příběhy, které propojují generace.