Motivace a náměty ke společné činnosti

Vyberte tolik a takové aktivity, které odpovídají věku a schopnostem dětí.

„Když jsem byla malá, moc jsem toužila mít doma zvířátko. Kdo z vás má domácího mazlíčka?“

• Povídáme si o tom, kdo má doma zvířátko a jak se o něj stará. Zjišťujeme, co všechno domácí mazlíčci potřebují, co mají nejraději a kdo z rodiny se o ně stará nejvíc.

• Vysvětlíme dětem, že celá rodina musí vědět, že zvířátko není hračka, ale živý tvor, který potřebuje lásku, pozornost a péči po celý svůj život. Musíme se ujistit, že máme dostatek prostoru, času i peněz se o zvíře postarat. Kdo se třeba o zvířátko postará, když budeme na dovolené?

• Ukážeme si plakátek PÉČE O PSA a povídáme si o potřebách pejska. Domluvíme se, že plakátek si vyvěsíme v naší domácnosti u pelíšku s plyšovým pejskem a rozdělíme si péči o něj tak, že si k určité činnosti nalepíme značku nebo svoje jméno. Tak zajistíme, že má každý den to, co potřebuje, a v péči se budeme střídat.

• Společně si prohlédneme pomůcku: CO POTŘEBUJI K ŽIVOTU - PES a přemýšlíme, které věci pejsek určitě potřebuje ke spokojenému životu, které nepotřebuje a které by mohly být dokonce nebezpečné. 

• Připomeneme si pravidla bezpečného chování při setkání s cizími zvířaty. 

• Pohrajeme si s knížkou Mazlíčci. Podle věku a schopností dáváme dětem nejdříve indicie ke zvířátku, které je vyobrazené na stránce. Např.: Dívám se na zvíře, které má čtyři nohy, hebký kožíšek, … a děti hádají zvířátko, které je na stránce. Nikdo nevykřikuje. Kdo si myslí, že ví odpověď, si dá ruku na rameno. Když už většina dětí ví odpověď, požádáme děti, aby zvíře předvedly. Pak ukážeme dětem obrázek a přečteme si text v knize.

• S jakými domácími mazlíčky jsme se v knížce seznámily? S odpověďmi dětí pokládáme jednotlivé obrázky pomůcka: CO K SOBĚ PATŘÍ - MAZLÍČCI na zem. Poté přiřazujeme kartičky, které ke zvířátkům patří, a připomeneme si proč.

• Jednotlivé kartičky z této pomůcky pak rozdáme mezi děti a za doprovodu nějaké zvířecí písničky se procházíme po třídě. Na smluvený signál, třeba zvuk zvířete, se děti spojují do správných trojic.

• Jak si zvířátka řeknou o péči? Paní učitelka ukazuje kartičky a děti dělají zvuky vyobrazeného zvířete. Některá zvířata ani zvuky nedělají, a proto musíme být extra pozorní k jejich potřebám. Jak si říkáme o pomoc my?

• Zazpíváme si písničku: Krávy, krávy, jak si vlastně povídáte? Jaké další písničky, kde se zpívá o zvířatech, známe?

• Zahrajeme si: Kočičko, mňoukni, Pejsku, zaštěkej, Myško, zapískej apod. (jako hra Pepíčku, pípni) 

• Ne všechna zvířata můžeme chovat doma. Které zvíře vás napadne, které by se u nás doma necítilo dobře? Zahrajeme si rytmickou hru, kdy paní učitelka střídavě říká trojslabičná slova zvířat, které se jako domácí zvířátko nehodí a dvouslabičná slova domácích mazlíčků. Děti vytleskávají slovo ho-dí a pleskají do stehen ne-ho-dí. Např: opice - ne – ho – dí, kočka - ho – dí, morče - ho – dí, žirafa - ne – ho – dí,… vše v rytmu.

„V naší třídě živé zvířátko nemáme, ale stejně je tu něco, o co se musíme postarat. Je to zelené, sedí to v květináči, má to listy...“

• Prohlédneme si a pojmenujeme pokojové květiny v naší třídě i v budově školky. Přemýšlíme, jak by to tu vypadalo bez rostlin. Vysvětlíme si, že i když ve školce jsou všechny rostliny nejedovaté, v přírodě existuje mnoho jedovatých rostlin, a proto se musíme chovat obezřetně. 

• Prohlédneme si a vysvětlíme činnosti, které provádíme při péči o rostliny s plakátkem PÉČE O ROSTLINU nebo s pomůckou CO POTŘEBUJI K ŽIVOTU - ROSTLINA. Rozdělíme si služby, kdy, kdo a o jaké rostliny se bude starat.

• Prohlédneme si pomůcky, které budeme mít v centru, a vysvětlíme si jejich použití. 

• Ukážeme si také knihy a příručky o péči o zvířata a rostliny, které budeme mít v knihovně.

„V naší domácnosti si vyzkoušíme péči o domácí mazlíčky a rostliny. Věřím, že se mazlíčkům i rostlinám bude u nás dařit.“