Motivace a náměty ke společné činnosti

Vybereme tolik a takové aktivity, které odpovídají věku a schopnostem dětí.

„Dnes si uděláme kroužek na jiném místě než obvykle. Posadíme se okolo našeho nového koutku, kde si chystáme obchod, a povíme si, jak tu budeme nakupovat a prodávat.”

• Společně si povídáme o tom, jaké máme zkušenosti s nakupováním. Jak často pomáháme mamince nebo tatínkovi s nákupy? Jak naše pomoc vypadá? Kde nejraději nakupujeme? Co si myslíme, že je na nakupování nejtěžší? apod.

• Jak můžeme nakupovat nám ukáže knížka Jdu nakoupit.

• Přečteme si první dvě strany a povíme si, co je třeba udělat, než na nákup vyrazíme. Paní učitelka pak modeluje odchod do obchodu: “Dnes bych chtěla udělat špagety s mletým masem a sýrem. Zkontroluji, co mi doma chybí a napíšu si nákupní seznam. Vezmu si peníze, nákupní seznam a svou nákupní tašku.”

• Vysvětlíme si, proč je důležité mít látkové tašky. Látkové tašky můžeme používat opakovaně, a tak šetříme přírodu. Látkovou tašku můžeme prát a unese více věcí, takže se nám nestane, že se roztrhne a nákup se vysype na ulici. Tím, že používáme tašku opakovaně a nekupujme nové plastové, také šetříme peníze a můžeme si koupit něco užitečného. 

• Přečteme si další dvě strany knížky. Paní učitelka nyní předvede nevhodný příchod do obchodu, kdy nepozdraví, nevezme si nákupní košík, přehrabuje se v produktech a vrací je na nesprávné místo, hází si věci do své tašky apod. Děti opravují chování paní učitelky a předvedou, jak by mělo správně vypadat. Nakonec si vše předvedeme tak, jak je to správně.

• Přečteme si pátou stranu knížky, kde je nákupní seznam chlapce a porovnáme ho s tím naším. Co je stejné, co jiné, co asi budou vařit u chlapce doma.

• Zahrajeme si hru: Šla babička do městečka. Představme si, že musíme nakoupit hodně potravin, ale nemáme papír ani tužku a musíme si potřebné věci zapamatovat. Nakupovat nemusí jen babička. Šla Anička do obchodu a koupila tam jogurt. Další dítě: Šla Anička do obchodu a koupila tam jogurt a dvě housky. Další dítě: Šla Anička do obchodu a koupila tam jogurt, dvě housky a borůvky. Atd. 

• Pokračujeme v četbě až do strany 12, kdy si po přečtení opět modelujeme situaci u pokladny, kdy se může vystřídat několik dětí.

• Povíme si, jak můžeme nákup zaplatit. Platit můžeme platební kartou, penězi nebo třeba dárkovým poukazem. Za vším ale stojí práce rodičů, kteří musí peníze vydělat. Vysvětlíme si, že vydělat peníze není jednoduché, a proto si musíme dobře rozmyslet, co potřebujeme a co jen chceme. 

• Seznámíme děti s českými mincemi a bankovkami. Prohlédneme si mince 1, 2, 5, 10, 20, 50 Kč a ukážeme si české historické symboly (Svatováclavská koruna, Velkomoravský gombík, Karlův most atd.), které jsou na nich vyobrazené. Ukážeme si bankovky a pojmenujme portréty významných českých osobností na nich. Poznáváme, že každá mince nebo bankovka má svou hodnotu a porovnáváme např. hromádku dvaceti jednokorun a jedné mince v hodnotě 20,-.

• Zeptáme se dětí, co si myslí, že by koupily za 5 nebo 10 kč. Nebo naopak předložíme několik předmětů a necháme děti přiložit mince nebo bankovky podle jejich odhadu.

• Povíme dětem, že než lidé začali používat peníze, vyměňovali si zboží nebo služby. Říkáme tomu směnný obchod. Například když mlynář umlel někomu obilí, část mouky si nechal jako odměnu za mletí.

• Zeptáme se dětí, jestli byly už někdy v zahraničí a jestli si pamatují, jak tam rodiče platili. Můžeme dětem ukázat cizí měnu a vysvětlil princip směnárny.

• Má už někdo z vás vlastní pokladničku? Povídáme si, jestli někdo už má svoje penízky, na co šetří nebo co si koupil. Vysvětlíme si, že některé věci jsou drahé a musíme si na ně ušetřit a své nákupy naplánovat.

• Šetřit můžeme i ve školce. Když jsme opatrní na hračky, které máme, nemusíme utrácet za opravy a můžeme si koupit něco nového. Například když si budeme hezky hrát s modelínou, vydrží nám déle a můžeme si pořídit další barvy, které ještě nemáme. 

• Dočteme knížku a přemýšlíme, jaké je naše oblíbené jídlo. Požádáme děti, aby společně s rodiči napsali/namalovali seznam surovin na jejich oblíbené jídlo. V našem obchůdku pak můžeme podle seznamu nakupovat, případně požádat obchod, aby rozšířil prodej o určité suroviny, které jsme nenašli.

„Myslím, že nakoupit již zvládneme. Teď se ještě podíváme na práci prodavače. Co víme o prodavačích?”

• Zkusíme s dětmi sestavit profil dobrého prodavače. Jaký by měl být, co by měl umět apod.

• Povíme si, jaké povinnosti má prodavač, a to i v zákulisí prodejny. Prodejna se musí uklízet, produkty doplňovat a rovnat, kontrolovat data spotřeby atd.

„Teď už známe i povinnosti a činnosti prodavače a podíváme se na samotný obchod.“

• Prohlédneme si a připomeneme význam PIKTOGRAMŮ hry v centru. Ukážeme si i skutečné piktogramy, které můžeme vidět na dveřích obchodů (jako je zákaz kouření, zákaz vstupu psů, zákaz fotografování, zákaz konzumace jídla a pití apod.) 

• Prohlédneme si, jaké produkty zde již máme a přemýšlíme, jak by se daly roztřídit. Hledáme pro skupiny slova nadřazená a pak i slova podřazená, když jmenujeme další produkty, které bychom mohli do skupiny zařadit. Domluvíme se na odděleních, která bychom v obchodě chtěli mít.

• Každý obchod by měl mít svůj název. Přemýšlíme, jaké názvy obchodů známe a jak by se mohl jmenovat ten náš. O vítězném jménu hlasujeme.

 „Nezapomeneme, že pro obchod jsou důležití jak prodavači, tak nakupující a je na nás, jak obchod budeme rozšiřovat a upravovat.“