Cesta chleba na náš stůl

Přemýšlíme, jak dlouhá je asi cesta od zasazení semínka pšenice po bochník chleba v pekařství a kolik lidské práce je zapotřebí. Zemědělec zrno zasadí, čeká až z něj vyroste obilí, pak ho sklidí, mlynář zrna namele na mouku a pekař upeče z mouky chléb. I když nám v dnešní době pomáhají stroje, stále jde o dlouhý proces a úsilí mnoha lidí, bez nějž bychom si chléb v pekárně nekoupili. Vysvětlíme si, co znamená plýtvaní, jak mu můžeme předcházet. 
Přečteme si knížku Kombajn. 
Ukážeme si klasy obilí a necháme si je ke zkoumání v koutku. Kolik zrníček je v jednom klasu a kolik jich je třeba k upečení jednoho bochníku? Na kilo mouky potřebujeme 20 až 40 klasů podle typu obilí. Kromě zrna potřebujeme k pečení vodu, sůl a kvásek. Ukážeme si, jak rozdělat kvásek a vysvětlíme si, co jsou kvasinky. Kvasinky jsou maličké organismy, které nemůžeme vidět pouhým okem, ale pokud je dáme do tepla a dáme jim cukr, začnou ho „jíst“ a vytvářet plyn. Tento plyn také vidět nemůžeme, ale budeme pozorovat, jak nám nafoukne balónek. 
Jak se říká celému chlebu? Seznámíme se se slovy pecen, bochník, krajíc a skýva, kůrka, střídka, okrojek a patka a ukážeme si je. 
Chleba ochutnáme a povíme si také, že vítat někoho chlebem a solí je starý slovanský zvyk, který nám říká, že jsme vítáni jako přátelé a že se zde budeme mít dobře. 
Celý proces vzniku chleba si teď poskládáme s pomůckou JAK NA TO - CHLÉB.