Očekávané výsledky učení (RVP PV 2025)

Očekávané výsledky učení neboli OVU jsou v aktuálním RVP důležitým termínem. 

Jak zní definice OVU? 
„Cíle předškolního vzdělávání jsou formulované očekávanými výsledky učení v klíčových kompetencích, očekávanými výsledky učení ve vzdělávacích oblastech a vymezením základních gramotností.“ Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání (MŠMT, 2025), str. 7

Očekávanými výsledky chápeme to, co si dítě z předškolního vzdělání odnáší do života. To že své nabyté zkušenosti, dovednosti a postoje dokáže využít ve hře, spolupráci, komunikaci, při řešení problémů, při péči o druhé.
Prostředí tematických koutků je prostor, který tento přirozený způsob učení podporuje. Děti se učí každodenní hrou, tvořením, objevováním, prožitkem, nápodobou, opakováním. Nové dovednosti si osvojují tím, že zkouší, hledají, chybují, opravují a radují se z toho, co dokázaly. Koutky jim nabízejí svobodu volby v tom, co a s kým budou dělat. Svou hru samy plánují a organizují, zkouší nové věci, spolupracují a nesou odpovědnost za své chování. Učí se tak vytrvalosti, spolupráci, ohleduplnosti i praktickým dovednostem.
Děti se učí přirozeně, svým tempem, podle vlastního zájmu, a přitom rozvíjejí všechny oblasti své osobnosti.

Očekávané výsledky v klíčových kompetencích:
Vychází z Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání (MŠMT, 2025).

Klíčová kompetence k učení
Děti poznávají zimní období prostřednictvím přímého pozorování, smyslových her, pokusů a knih. Zjišťují, jak vzniká sníh a led, sledují jejich proměny a porovnávají vlastnosti různých skupenství. Poznávají způsoby, kterými se zvířata přizpůsobují zimě, rozlišují jejich stopy a seznamují se s ptáky přilétajícími ke krmítku. Rozšiřují si také poznatky o Arktidě a Antarktidě, jejich poloze, přírodních podmínkách, zvířatech i životě tamních lidí. Nové informace propojují s vlastními zkušenostmi, zaznamenávají výsledky pozorování a využívají je při další hře.

Klíčová kompetence komunikační
Děti vyprávějí o svých zkušenostech se zimou, pobytem na horách, zvířaty i zimními činnostmi. Pojmenovávají části oblečení, přírodní jevy, zvířata, pracovní pomůcky i činnosti lidí žijících nebo pracujících v polárních oblastech. Při hrách v rolích se domlouvají, rozdělují si úkoly a vedou rozhovory jako rybáři, výzkumníci, členové výpravy nebo pracovníci horské služby. Popisují průběh pokusů, formulují své předpoklady a sdílejí výsledky pozorování. Slovní zásobu a jazykový cit dále rozvíjejí prostřednictvím knih, říkadel, písní, vyprávění a her s hláskami a písmeny.

Klíčová kompetence k občanství a udržitelnosti
Děti si vytvářejí citlivý vztah k přírodě a uvědomují si, že zvířata v zimním období potřebují vhodné podmínky a někdy také lidskou pomoc. Učí se správně přikrmovat ptáky, rozlišovat vhodnou a nevhodnou potravu a pečovat o krmítko. Poznávají, že život polárních zvířat je závislý na zachování jejich přirozeného prostředí a že lidské jednání může přírodu pozitivně i negativně ovlivňovat. Při seznamování s životem Inuitů přistupují s respektem k odlišným způsobům života, tradicím a kulturním zkušenostem.

Klíčová kompetence osobnostní a sociální
Děti spolupracují při budování zimní krajiny, stavbě úkrytů pro zvířata, iglú i výzkumné stanice. Domlouvají se na rozdělení rolí, střídají se při lovu ryb, pádlování, péči o tažné psy, pozorování ptáků i dalších společných činnostech. Učí se respektovat nápady ostatních, požádat o pomoc a dokončit svěřený úkol.

Klíčová kompetence k podnikavosti a pracovní
Děti plánují postup činností, připravují materiál a vybírají pomůcky vhodné pro konkrétní úkol. Stavějí zimní krajinu, zvířecí úkryty, iglú, saně i polární výzkumnou stanici, vyrábějí semínkové šišky, zimní oblečení a další. Pracují podle jednoduchých návodů, pečují o pracovní prostor a uklízejí použitý materiál. Při hrách poznávají práci myslivce, ornitologa, horského záchranáře, výzkumníka, rybáře i dalších profesí. Získávají zkušenost, že pečlivá příprava, vhodné vybavení, spolupráce a vytrvalost jsou velmi důležité.

Klíčová kompetence k řešení problémů
Děti při pokusech odhadují, co se stane, sledují změny, porovnávají výsledky a své předpoklady ověřují. Přemýšlejí, jak postavit stabilní iglú nebo výzkumnou stanici, jak ochránit člověka před chladem, co zabalit na zimní cestu nebo jak postupovat při nebezpečné situaci na horách. Při hře řeší rozdělení potravy, množství úlovků, organizaci přepravy i péči o zvířata. Učí se hledat více možností, domlouvat se na společném řešení a poučit se z neúspěšného pokusu. 
Při modelových situacích si s maketou telefonu osvojují základní postup přivolání pomoci. 

Klíčová kompetence kulturní
Děti poznávají zimu prostřednictvím literatury, hudby, výtvarného umění i společného vyprávění. Naslouchají příběhům se zimní a polární tematikou, vnímají hudební ztvárnění zimy a své prožitky vyjadřují pohybem, kresbou, modelováním nebo malováním ledem. Seznamují se s životem a tradicemi lidí za polárním kruhem a učí se vnímat kulturní rozmanitost bez zjednodušování či hodnocení odlišností.

Klíčová kompetence digitální
Děti využívají jednoduché technologie jako prostředek pozorování, dokumentace a získávání informací. Poslouchají zvuky a hlasy ptáků z audiozáznamů, fotografují postavená iglú, zvířata nebo výsledky své výzkumné práce a pozorují sníh, led, peří či nerosty pomocí mikroskopu nebo dalších zvětšovacích pomůcek. Seznamují se s meteorologickou stanicí a s jednoduchými způsoby zaznamenávání počasí a výsledků pozorování. Technologie používají vždy v návaznosti na konkrétní činnost, bezpečně a přiměřeně svému věku.

Očekávané výsledky ve vzdělávacích oblastech:
Vychází z Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání (MŠMT, 2025).
Dítě a jeho tělo, Dítě a jeho psychika, Dítě, ten druhý a společnost, Dítě a svět

Očekávané výsledky ve vzdělávacích oblastech si pedagog volí na základě výběru nabízených činností a věku dětí.

Vymezení základních gramotností:
Vychází z Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání (MŠMT, 2025).

Čtenářská gramotnost
Koutek, jehož nedílnou součástí je poutavá a tematicky zaměřená knihovna s prostorem pro prohlížení a sdílení knížek a dalších tištěných materiálů, podporuje u dětí vstřícný vztah a motivaci ke čtení. Knihy zde dětem slouží jak k relaxaci, tak k získávání informací.
Během námětové hry děti vstupují do různých rolí a situací, které vyžadují určitý druh komunikace. Děti rozvíjejí svou řeč, schopnost komunikovat a rozšiřují si slovní zásobu. Hra v centru rozvíjí jemnou motoriku a záznamové listy umožňují první zaznamenávání vlastních poznatků a zážitků. V centru mají tištěné návody k pracovním úkonům, které řadí a napodobují jednotlivé kroky pracovního postupu, případně zaznamenávají své vlastní činnosti. Dále se zde setkávají s piktogramy. Učí se je chápat jako způsob vizuální komunikace a propojují obrázek s pojmem či zprávou, případně je i samy tvoří. Při grafické nápodobě si děti utvářejí povědomí o písmenu a jeho fonologické funkci. Během společného čtení děti rozvíjejí soustředění, sluchové vnímání a porozumění textu. Rozvíjejí svou schopnost aktivně naslouchat, diskutovat, vyprávět a prožívat emoce s postavami příběhu. Propojují si informace z textu s vlastními zkušenostmi a zkouší formulovat své myšlenky a pocity.
Tematicky připravené pomůcky rozvíjejí fonologické uvědomění a připravují dětí na výuku čtení a psaní.

Matematická gramotnost
Koutek je podnětným prostorem, který vybízí k manipulaci a spontánní činnosti, při které si děti přirozeně utvářejí představy o barvě, tvaru, prostoru či velikosti. Děti si v centru činnosti samy plánují, přemýšlejí nad postupy a snaží se věcem přijít na kloub. Na základě hry si rozvíjejí logické myšlení. Už při vstupu do koutku dětí řeší, kolik je v centru volných míst, kolikátý jsem v řadě a sledují piktogramy pravidel chování. 
Činnosti v centru, které kopírují reálný život, umožnují přirozené využití matematického jazyka a vedou děti k hledání řešení, vyvozování závěrů a zobecňování. Děti pracují s pojmy množství, počtu, velikosti, hmotnosti, s řadou a pořadím. Porovnávají, počítají, tvoří skupiny, učí se chápat prostorové a časové pojmy. Společně zkoumáme vztahy a souvislosti. Během pokusů pracujeme s hypotézou a tu porovnáváme s výsledkem experimentu. Využíváme metodu pokus omyl a učíme se pracovat s chybou, která je nedílnou součástí učení. Objevujeme zákonitosti, snažíme se objasnit postup a ten pak zaznamenat do jednoduché tabulky či grafu. 
Matematickou gramotnost rozvíjejí tematicky připravené pomůcky a hry jako bingo, postřehovka, sudoku, pexeso atd.