Motivace a náměty ke společné činnosti

Vybereme tolik a takové aktivity, které odpovídají věku a schopnostem dětí. Společná činnost může probíhat na jednom místě, nebo vybraná místa ve třídě označíme obrázky (zemědělec, mlynář, pekař, prodavač/ka) a během vyprávění o cestě chleba na náš stůl se přesouváme od jedné profese k druhé, až dojdeme do našeho obchůdku.

„Náš obchůdek se tento týden rozšíří o prodej pečiva. Chodí někdo s rodiči do pekárny? Tak to jste možná jako kluk z naší dnešní knížky.”

• Přečteme si knížku Koblihy. Povíme si, kdo si na koblihách z obchodu pochutná, kdo ne a proč. Kde koblihu můžeme koupit?

• Pekl už někdo koblihy doma? Povíme si, jak se koblihy pečou a plní. Věděli jste, že koblih je několik druhů? Tak například naše české koblihy plněné marmeládou jsou variantou vídeňských koblih. K dostání jsou také americké koblihy (Donut), které mají uprostřed díru a poleva se dává nahoru. Nebo je tu bavorský vdoleček, který se prodává s povidly a tvarohem na vrchu. Který druh koblih si koupil chlapec s maminkou z knížky?

• Při povídání o koblihách je určitě vhodné kousek ochutnat. Co by se ale stalo, kdybychom jedli koblihy každý den? Vysvětlíme si, že některé věci, které obsahují velké množství tuku a cukru, je potřeba jíst s mírou, protože jinak by to mohlo vést k obezitě a špatnému zdraví. Prohlédneme si a vysvětlíme pomůcku ZDRAVÝ TALÍŘ.

• Známe nějakou pohádku o koblize? Přečteme si nebo dramatizujeme pohádku O Koblížkovi. Komu všemu utekl a kdo nakonec na Koblížka vyzrál. 

 „V pekařství nejčastěji kupujeme slané pečivo jako jsou rohlíky nebo chléb, které budeme mít i v našem obchodě.“

• Povídáme si o tom,  jaké pečivo nejčastěji v pekárně kupujeme a s čím dalším ho jíme. Samotné pečivo není příliš zdravé a je ho potřeba doplnit bílkovinou, ovocem a zeleninou.

• Přemýšlíme, jaká je cesta od zasazení semínka po bochník chleba v pekařství. Cesta chleba na náš stůl začíná u zemědělce na poli. Zemědělec zaseje zrní. Ukážeme si klasy nějaké obiloviny. Ve skupinkách si děti vyzkouší zrníčka vyndat a spočítat, kolik zrnek je v jednom klasu. Zrníčka musí vyklíčit, růst a dozrát, než se mohou sklidit. Dříve se muselo celé pole pokosit kosami, svázat do snopů a odvézt z pole na mlat, kde se opět ručně vymlátilo cepy. Poté se odvezlo do mlýna, kde pan mlynář umlel mouku. Šlo o velmi náročný proces, který nám v dnešní době ulehčují stroje jako je kombajn, který rovnou oddělí zrno od slámy. Zrno se odveze do sýpek, odkud se postupně odváží k semletí do mlýna. Sláma se nabalíkuje a pomocí traktorů odveze z pole a v zimě slouží jako podestýlka a krmivo pro zvířata. 

• Přečteme si knížku Kombajn.

• Zrníčka z našich klasů dáme do látkového pytlíčku a vydáme se za mlynářem. Ukážeme si obrázek mlýna a poslechneme si jeho klapot. Zazpíváme si písničku: Jsou mlynáři chlapi, chlapi. Mlýn nemusí být jen vodní, existují i větrné, parní a na elektrický pohon. Pokud máme hmoždíř nebo mlýnek, nameleme si ze zrnek trochu mouky. To by na bochník chleba nestačilo. Ukážeme si kilo mouky. Na kilo mouky potřebujeme 20 až 40 klasů podle typu obilí. To je velká spousta zrníček.

• Se sáčkem mouky se vydáme za pekařem. Ukážeme si další suroviny potřebné k zadělání těsta a pokud máme možnost chléb si i upéct, zaděláme na těsto. (Hezký obrázkový postup pečení chleba najdeme zde.)

• Ukážeme si, jak rozdělat kvásek a vysvětlíme si, co jsou kvasinky. Kvasinky jsou maličké organismy, které nemůžeme vidět pouhým okem, ale pokud je dáme do tepla a dáme jim cukr, začnou ho “jíst” a vytvářet plyn. Tento plyn také vidět nemůžeme, ale budeme pozorovat, jak nám nafoukne balónek. 

• Během čekání na kvásek se naučíme říkanku Pekař peče housky a písničku Jedna dvě, Honza jde. 

• Hotový chleba odvezeme do pekařství, kde ho prodává paní prodavačka. Chleba je spousta druhů a my si jeden koupíme. Jak se říká celému chlebu? Celému kusu chleba se říká pecen nebo bochník. Když ho nakrájíme na plátky vzniknou krajíce nebo skývy. Vnější a více propečené části chleba se říká kůrka, střední a měkčí střídka. První a poslední odkrojek chleba je patka. Chleba ochutnáme a povíme si také, že vítat někoho chlebem a solí je starý slovanský zvyk, který nám říká, že jsem vítaní jako přátelé a že se zde budeme mít dobře.

• Celý proces vzniku chleba si teď poskládáme s pomůckou JAK SE DĚLÁ CHLEBA.

• Kolik profesí bylo zapotřebí, aby se k nám chleba dostal? 

• Připomeneme si, že s jídlem se neplýtvá. Jak jsme si teď ukázali, za každým kouskem pečiva stojí práce spousty lidí a spotřebovaná energie. Nedojedené pečivo můžeme použít na strouhanku, krutony nebo domácí chipsy. Připomeneme si, že ačkoli lidé rádi krmí suchým chlebem ptactvo, lesní i domácí zvířata, není to správné. Pečivo neobsahuje potřebné vitamíny a minerály, takže i když to zvířatům zaplní bříško, mohou strádat a být nemocná. Mnohem lepší je s příchodem chladného počasí připravit semínka, ořechy, zeleninu apod.

 „V našem obchůdku se podíváme na nastřádané pečivo a domluvíme se, kam umístíme jeho prodej a jak bude prodej probíhat“